Mezinárodní výstava (2x CACIB)

Budapešť - Maďarsko (Hungary) - 5. + 6.  únor  2005

* Ještě přibudou i další fota nejen z druhého dne !
Kompletní výsledky a fotky všech finalistů najdete na maďarských stránkách.

Téměř 1400 psů bylo přihlášeno na dvě mezinárodní výstavy psů do Budapešti v první únorový víkend roku 2005. Sešli se v největším pavilonu A na výstavišti Hungexpo.

Mě čekala další "sólo" cesta bez manžela, na které mě a Codyho z Haliparku doprovázela jen kamarádka a její dva čtvernožci. Cesta nám začala vesele již před domem na Malvazinkách, kde jsme nakládali naše věci do auta. Mrzlo až praštělo, na Vysočině bylo -17,5 °C, a v naší ulici, která je hodně skloněná směrem ke Smíchovu, se auto mé kamarádky rozhodlo, že je na čase vyrazit bez nás, pročež se pomalu rozjelo z kopce dolů i přes zařazenou rychlost a zřejmě ne dokonal zataženou ruční brzdu. V předtuše blížící se katastrofy (jen o metr níž stálo parkující vozidlo našich sousedů) nasadila kamarádka Janička vlastní tělo a pod zadní kolo duchapřítomně vsunula nohu. Můj manžel, který byl kalamitě nejblíž, pak honem nastartoval a vycouval zpět do kopce. Nakládání věcí jsme pak už zvládli bez potíží a kupodivu jsme ani nic nezapomněli doma. Noční cesta do Budapešti, neboť jsme vyjížděli ve 2.45 nad ránem, pak proběhla hladce, jen lehce doplněná mlhou, silným mrazem a na dálnici usínajícími řidiči kamionů. V Budapešti jsme zaparkovali za 600 Ft přesně v 8.45.

Vyzvednutí katalogu, zjištění našeho až předposledního pořadí v kruhu a účast několika dalších českých vystavovatelů nám umožnili, abychom si ve vyhřátém autě klidně hodinku a půl schruply a teprve na jedenáctou hodinu se přistěhovaly do haly, kde nám místo držela Monika Kupicová se svými maltézáčky (oba dny získala BOB a v sobotu si odvezla res. BIG). Paní Bánhidi Pálné zatím rozdávala jednotlivým plemenům nejrůznější ocenění v plné škále. Co udělá s osmi čínskými naháči, to byla docela otevřená otázka. První šel na řadu černý a líbivý El Nero reprezentující Slovensko, za ním pak náš Cody v soutěži s Agunou z Polska. Všichni tři pufíčci, což se hned tak nevidí. Tiše jsem doufala, že se Codymu podaří získat alespoň jeden CAC, který by ho udělal šampionem Maďarska a ono se to opravdu povedlo. Po zadání titulů ve třídách se psi hned sešli v soutěži o CACIB. I tady padl do oka paní rozhodčí Cody a jejím rozhodnutím se stal novým interšampionem (splnil podmínku 366 dní mezi prvním a posledním čekatelstvím) při zisku jubilejního už desátého CACIBa. Mezi fenkami nebyl ve třídě mladých zadán žádný titul s ohledem na udělené známky, obě dospělé feny, z mezitřídy a ze třídy šampionů, pak dostaly CAC. V soutěži o CACIB si paní rozhodčí vzala do ruky oceňovací zlatou a stříbrnou šňůru (pro CACIB a res. CACIB) a nechala si fenky předvést v pohybu i v postoji. Chvíli váhala, znovu je nechala proběhnout, nakonec odešla ke svému stolku, šňůry na něj odložila a vrátila se do středu kruhu, aby tu jasným gestem dala najevo, že v této konkurenci tituly nezadá. Tak se paradoxně stalo, že si Cody zaběhal o BOB sám a já váhala, zda za těchto okolností titul vůbec dostane. Povedlo se a cesta do odpolední finálové účasti v Best in Group byla otevřená. Litevská rozhodčí Ligita Zake, která dopoledne posuzovala německé boxery, o Codyho ve skupině FCI neprojevila zájem. Když si ho formálně prosahala na zemi v přípravném kruhu, už se dívala po ostatních psech. Cody se ale předvedl pěkně a s elegancí sobě vlastní si doběhl pro zlatý pohár za BOB.

Sobotní finálové soutěže byly po delší době podívanou, kdy divákům chvílemi zůstával stát rozum. V Best in show se až na asi tři výjimky sešel víceméně průměr místo špičkové sestavy skvělých vítězů skupin. Na první pohled se tu hrála "maďarská malá domů", která se s drobnými obměnami a skvělým závěrem zopakovala o den později. O to víc mě osobně nadchl vítězný zlatý retrívr z kategorie juniorů. Měl jiskru, eleganci, osobitou krásu i výjimečnost. Budu si ho dlouho pamatovat, protože tu vynikal. Ostatně vyhrál tuto soutěž oba dva dny, přičemž sobotní díky rozhodnutím britské rozhodčí Kariny La Mare.

Po výstavě jsme popojeli pár metrů do hotelu Expo. Tady nás do své náruče přijal dokonale vyhřátý pokoj, který nám dal zapomenout na venkovní mráz. Pejskové se nabaštili a spolu s námi hupli do peřin. Ráno jsme absolvovali opět v pohodě a díky vydatné pomoci Moniky Kupicové. Ta nám zavolala, že na řadu půjdeme tak kolem půl dvanácté, pročež jsme se v klidu nasnídali, připravili, sbalili, zaplatili hotel a odjeli na výstaviště. Tady zbývala jen drobnost. Přesvědčit nekompromisního hlídače u brány, že na parkovišti, které prohlašoval za beznadějně plné, je zcela jistě ještě jedno místo, které čeká jen a pouze na nás a naše auto. Náporu úsměvů dvou příjemných, dobře vyspaných a do společnosti upravených žen neodolal ani vousatý tvrďák, který nám za obvyklých 600 Ft (tentokrát bez účtenky, že... ) otevřel železnou bránu a umožnil zaparkovat nedaleko pavilonu. S úsměvem jde opravdu všechno.

Nedělní situace se v kruhu číňánků víceméně opakovala, snad jen v s tím rozdílem, že pro nezadání titulu v mezitřídě si feny o CACIB ani nezaběhaly a Babsy se proběhla v kruhu s Codym o BOB jen proto, že její majitelka ještě netušila, že má CAC bez CACIBa. Obě maďarské rozhodčí, sobotní i nedělní, se vzácně sešly i v zadání všech ostatních známek a ocenění. Zhruba v době, kdy si Codýsek zvesela odnášel z kruhu svůj jubilejní desátý titul BOB a stával se doposud nejúspěšnější českou labutěnkou, přicházela v Čechách na svět holčička Stázička Jansová, která se mu stane kamarádkou hned, jakmile trošku povyroste. K tomu jí Cody nadělil do kolébky ještě své umístění mezi pěti nejlepšími jedinci v IX. skupině FCI, čímž zakončil své úspěšné a drobných oslav plné víkendové účinkování v Budapešti. Vrátí se sem už tuto sobotu, kdy bude spolu s Gessi čekat na udělení titulu PES ROKU ATK 2004.

Bez zajímavosti není ani Codyho splnění podmínek titulu mezinárodního šampiona krásy. Jednak je vůbec prvním zástupcem mojí stanice z Haliparku, který tento titul splnil, a jednak jde v historii českého chovu teprve o druhého psa - labutěnku, který na takové ocenění dosáhl (před ním jen Ich. Arees Pupo-Haichi). Pro úplnost dodám, že u osrstěných fen se interšampionkami doposud staly Ich. Gwendy od Zlaté Samanty (Codyho babička), Ich. Angelika Nezkrotná markýza (Codyho maminka), Ich. Beggy Modrý květ, Ich. Evita Modrý květ, Ich. Heppy Modrý květ, splněno má Justine Modrý květ. Opravdu není snadné získat nejvyšší titul s labutěnkou, která musí o CACIB bojovat s populárnějšími naháči. Stejně tak, jako jsem loňský rok prohlásila naším "Rokem labutěnky", utrousila jsem v Budapešti poznámku, že naháče tu už všichni znají a tak je nejvyšší čas, aby se naučili fandit labutěnkám. Codýskovi s tím určitě pomůže i Farao z Haliparku v majetku paní Kissové. Však fotografie obou psíků vyšly v prosincovém čísle časopisu A Kutya, kde spolu s Gessi Modrý květ představují plemeno čínský chocholatý pes maďarské veřejnosti. Tak si jen přejme, aby se maďarskému chovu dařilo a jeho kvalita rostla rok od roku. Codýsek jim svými výkony jistě pomůže prošlapat cestičku k popularitě.

Budapešťská výstava měla závěr, který nás zdvihl ze židlí. Devátou skupinu FCI vyhrála luxusní fena černého standardního pudla ANGEL'S KISS TOP COACH, chovatele Tomáše Kučery v majetku Jany Vavrouškové a Pavla Smolnického z České republiky, které já osobně nesmírně fandím od momentu, kdy jsem jí viděla poprvé. V závěru večera zmíněná fenka rozhodnutím maďarského rozhodčího Kardose Vilmose překonala kompletní maďarskou přesilovku a vyhrála BEST IN SHOW. Následovala tak stejný loňský úspěch kerry blue teriéra Evy Neduchalové, jehož vítězství jsme tehdy tleskali. Jestli zmínění psí krasavci založili tradici vítězných českých psů druhého dne Budapešťské výstavy, to zatím nevím. Nechme se překvapit příští rok ve stejnou dobu.

Chinese Crested Dog - hairless and powderpuff
05.02. - CACIB -  posuzovala: Bánhidi Pálné (Maďarsko - Hungary)
06.02. - CACIB - posuzovala: Zsuzsanna Petik ((Maďarsko - Hungary)

Ch. Cody z Haliparku splnil podmínky Šampiona Maďarska a Interšampiona.

Finále:
6.2. - Cody z Haliparku - 4.-.5. BIG FCI

07.02.2005, text: Brychtová, Foto - Jana Kobližková