Mezinárodní výstava (CACIB)

Graz - Rakousko - 2. března 2003

* Na konci stránky najdete článek o výstavě od Jitky Hořákové!!!

Původně jsem do Rakouska letos vůbec jet nechtěla, ale protože Gessinka nezískala v prosinci 2002 ve Welsu poslední CACA pro titul rakouského šampiona, nezbylo mi nic jiného, než pokus zopakovat. Když jsem přihlásila Gessi, Akim samozřejmě nechtěl zahálet, ačkoli žádný zdejší titul nepotřeboval. Během Vánoc jsem navíc zjistila, že v Rakousku vypsali šampionát pro veterány. Novinka zaujala Jitku Hořákovou, jejíž Ich. Gwendy od Zlaté Samanty už dosáhla určené věkové hranice, a tak do Grazu svou stále rozpustilou fenku přihlásila. Měla však podmínku, že při případné účasti ve finále povedu "Gwéňu" já, aby pěkně stavěla ouška při hledání své paničky. Čtvrtým členem posádky našeho auta byl juž nesoutěžící Arnoldek a pátým, výjimečným cestujícím, čtyřměsíční Dios z Haliparku. Nadějného černobílého pejska jsem po nádherných dvou měsících plných her, učení a všeobecné výchovy vezla jeho novému pánečkovi do Rakouska. Snad právě kvůli neodvratnému loučení s kouzelným štěňátkem, které mi samozřejmě přirostlo k srdci, jsem měla cestou samé neveselé myšlenky.

Ve dvě hodiny nad ránem jsme nasedli s manželem a psíky do auta, ve Vestci jsme přibrali Jitku s Gwendy a s její dcerou Angelikou Nezkrotná markýza (také se jela jen podívat) a hurá "na Graz!". Na dálnici za Vídní jsem od volantu vyhnala únavou usínajícího manžela a před osmou hodinou už jsme vykládali klece u haly číslo 12. Graz známe dobře a protože se zdejší pořadatelé drží dobrých zvyků, našli jsme kruh tam, kde předchozí dva roky: "Na rohu haly u restaurace". Zato pohled do katalogu nám radost neudělal. 23 čínských naháčů (oproti loňským sedmi!) je číslo, které v Rakousku předčila jen účast loni v Tullnu (24). A aby toho nebylo málo, ve všech třídách, vyjma dvou, byla nejméně tříčlenná konkurence. Zvolna jsem zaklapla katalog a konstatovala, že dnes budeme čekat na finálové soutěže výhradně kvůli Gwendy. Jitka, věčný optimista, pravila, že se ještě uvidí.

S radostí jsme přivítali další účastníky z Čech, Janu Kvíčalovou s Casanovou a manžele Hudákovi s Bonifáciem. Než začalo posuzování, stihli jsme vyvenčit venku za halou, kde vyřazené vánoční stromečky posloužili hlavně psům. Gessi se překonala a loužičku i zbytek venčení zvládla v rekordním čase. Pozadu nezůstal ani Diosek, který poprvé dospělácky zvedl nožku. Snad proto, aby mi dokázal, že už je velký chlap, kterého můžu bez obav pustit do světa. Vzápětí se prošel v kruhu na výstavním vodítku a se zvednutým ocáskem se tvářil, že mu hala v Grazu vlastně odjakživa patří. Zanedlouho bezstarostně usnul na zádečkách ve své přepravce a dál plnil roli nejsladšího štěňátka na zeměkouli, čímž mi z blížícího se loučení udělal peklo. Pravdou ale je, že bych tomuhle sladkému psímu andílkovi odpustila téměř cokoliv.

Dopoledne, kdy před námi chorvatský rozhodčí Dipl. ing. Boris Spoljaric posuzoval japany, cotony, grifonky, havaňáčky, kingy, lvíčky, papilony a phalény, uteklo jako voda. Do třetice všeho dobrého (dosud jsme podvakrát jeli z Grazu vítězně!) jsem si oblékla výstavní "montérky" (sako, kalhoty, rolák). Jitka sjela moje zánovní červené sako kritickým pohledem a pravila, že tohle fakt nečekala. Je prý ode mě zvyklá na jinou úroveň! Tím mi moc na optimismu nepřidala, takže mi před vstupem do kruhu zvedl náladu jedině Akimek, který se na soutěžní proběhnutí s kamarády zjevně těšil. Společně jsme sledovali postup posuzování pana rozhodčího, kterého jsme neznali. Velmi pečlivě hodnotil pohyb (až doma jsem zjistila, že posuzuje i skupinu X. - chrty), pravidelně se k menším psům snižoval do podřepu, povahu a pozornost testoval s pískacím balónkem v ruce, jeho kontrola psů na stole byla velmi důsledná, leč dostatečně šetrná. Však se také žádný pes neplašil ani nejančila posuzování probíhalo rychle a plynule.

Po dvanácté hodině nám to také začalo. Do tmava opálený a zesílivší Lovely Boy od Chlpíků ve své třídě postrádal konkurenci a pod vedením pí Bregenzer si vyběhal dalšího Jugendbestra. V mezitřídě psů bylo hutno: ostřílený You´re My Man of Honeycroft, stále se lepšící Bonifácio a líbivý tmavý pejsek ze známé americké chovatelské stanice N´Co pí Klima. Po prvním kolečku jsme tipovali vítěze mezi výtečně chodícím Bonifáciem a Honeycroftem, neboť tmavý naháček byl krapku zdrženlivější v projevu. Výsledek byl nakonec příjemně překvapivý pro rodinu Hudákových, protože jejich pes zdárně vykročil ziskem druhého CACA za titulem rakouský šampion. Oproti katalogu se ve třídě otevřené sešli jen dva psi - Casanova a Mr. J.J. Black. Za dané situace nešlo téměř rozhodnout jinak a svou majitelkou skvěle předvedený Casanova, na kterého se pan rozhodčí příjemně usmíval a na stole s ním dělal dokonce berany, berany, duc, zvítězil po zásluze. Zholesk Cocos, který chyběl ve třídě otevřené, nastoupil místo světového vítěze Sampan Basta do třídy šampionů a tak měl Akimek konkurenci v plném počtu. Protože o nic nešlo, běhalo se nám skvěle a vesele. Akísek se vyznamenal, neboť nahodil svůj obvyklý pohled: "Paničko miluji tě, dej mi piškotku" a stál jako vytesaný. Jen tu a tam si zvesela zavrtěl ocáskem. O to pečlivěji pan rozhodčí hodnotil jeho pohyb. Svým vítězstvím Akim završil třetí dnešní český triumf v řadě. O CACIBa šlo ryze "české finále" - Bonifácio, Casanova a Akim. Po zadání CACIBa Akimovi nenastoupil Cocos do soutěže o res. CACIB a udělal tak radost Janě Kvíčalové s Casanovou, kteří titul obdrželi.

Fenky se sešly dvě i ve třídě dorostu. Drobná tmavá Nektarinka mi svým radostným projevem připomíná Brenthill Gavany´s Bohemia. Mezi mladými fenami svedla těsnou bitvu Honey Moon a Zara, přičemž druhá jmenovaná byla úspěšnější. Honey Moon postrádala trochu jistější vedení. Do mezitřídy nastoupila Jasněnka od Chlpíků sama a nebojím se napsat, že nám způsobila šok. Známe jí z mnoha výstav, víme, že měla nedávno štěňátka, ale v první chvíli jsme váhali, zda je to vůbec ona. Z nádherné srsti zbylo poměrně žalostné torzo ačkoli je fenka v jinak dobré kondici. Ať se na mě zlobí kdo chce, já osobně bych s fenou v takovém stavu na výstavu nešla. Je plemeni pro ostudu, přestože dostala CACA i res. CACIB. Skoro se mi chce napsat: O to hůř, protože pak si nezasvěcení diváci myslí, že taková srst je v pořádku. Až bude fena zpět ve výstavní formě, ráda o ní budu psát zase v superlativech. Osamocená krásně skvrnitá Viva Las Vegas získala své druhé CACA a už se blížila trojice šampionek. Proti Gessi však nastoupila jen I Feel Lucky, která loni ve Welsu bez konkurence s Gessi získala CACIB. Obě fenky bojovaly z plných sil a já jsem musela Gessi za její projev jen a jen chválit. Vydala ze sebe v rozhodující chvíli maximum a konečně se stala Rakouskou šampionkou. Pan rozhodčí jí bez delšího přemýšlení vzápětí zadal i CACIB a tak se stalo to, co bych ráno nikomu nevěřila ani náhodou. O finále se ve veteránech postarala Gwendy a završila kompletní úspěch české výpravy tohoto dne. Do soutěže o BOB jsme zase nastupovali s manželem oba. On s Akimem a já s Gessi. K nám se přidala ještě Zara s p. Blümelem , Lovely Boy s pí Bregenzer a Jitka s Gwendy. Český chov vedl ve finále 4:1 proti Švýcarsku na body protože i Lovely Boy pochází z Čech zatímco Zara je od Lausanne. Po podrobném posouzení všech pěti v pohybu získala  BOB Gessi. Ale úspěchům ještě nebyl konec.

Po skončení posuzování v kruzích v Rakousku následuje ještě soutěž o ceny, které uděluje ÖZK. Soutěží se o nejlepšího mladého psa a fenu z konkurence Jugendbestrů, o nejlepšího psa a fenu z konkurence držitelů CACIB a o nejlepšího veterána. Číňánci zvládli dvojí vítězné zastoupení, když mezi mladými psi zvítězil Lovely Boy a o závěr se postarala vítězstvím mezi veterány různých plemen interšampioka Gwendy. Alespoň jsme si s Jitkou odzkoušely taktiku "s paničkou na schovávanou", která jednoznačně vyšla, neboť fenečka držela ouška naprosto předpisově a svým typem se může zařadit mezi americké šampiony.

V odpoledním finále jsem nejprve drželi palce Janě Kvíčalové s Casanovou Pupo-Haichi v junior handlingu. Paní rozhodčí vůbec nešetřila obtížností prvků a došlo i na výměnu psů mezi třemi vybranými finalisty. Jana napoprvé "vyfasovala" border kolii, která vůbec neměla chuť spolupracovat. Srdíčko mi zaplesalo, když jsem viděla, jak se Casínkova majitelka s nepříjemnou situací skvěle vyrovnala a jak psa v pohodě zvládla. I paní rozhodčí uznale pokývala hlavou a já Janě věštila první místo. Nakonec z toho bylo místo druhé, když zvítězila majitelka se zmíněnou borderkou, ale úspěch je to nádherný. Jana všem ukázala, co doopravdy umí a mě zbývá jen zvolat: Bravo!

S Gwendy jsem nastupovala do veteránů po přehlídce všech dorostenců. Fenečka sklidila krásný potlesk a celou dobu na volně prověšeném vodítku špicovala uši směrem, ve kterém tušila Jitku. Rozhodčí Monika Blaha je odbornicí na poněkud větší plemena, což bylo znát i v konečném výběru tří finalistů. Po dvou obrech byl nejmenším z trojice tibetský teriér. Gwendy si odnesla již druhý pohár z tohoto dne a perličkou je fakt, že jeho zelená barva skvěle ladila s mými lahvově zelenými šaty (mimochodem, ty jsem dostala od Jitky jako dárek k narozeninám a vystavovalo se v nich opravdu báječně!)

Ve finále o Nejkrásnějšího mladého jedince IX. skupiny FCI (v Grazu soutěžili psi a feny dohromady, ale skupiny FCI zvlášť) se znovu sešel Lovely Boy se Zarou. Moc jim to vedle sebe slušelo, ale zdálo se, že pan Nigl má ustálený názor. Celou skupinu FCI vyhrál Lovely Boy od Chlpíků a po následném rozhodnutí pana Sinka zvítězil i nad belgickým ovčákem v soutěži o nejkrásnějšího juniora dne. Myslím, že Rakousko, při plánovaném počtu letošních vrhů číňánků, takovou propagaci plemene moc potřebuje.

Gessi neměla po předchozím vítězství Lovely Boye nejmenší šanci na umístění v IX. skupině a tak jen ukázala, jak chodí a stojí zkušená přebornice. Pan Nigl, neboť posuzoval obě soutěže IX. skupiny FCI, vybral do finále shih-tzu, kavalíra a po delším hledání i maltézáčka. Tak skončil náš úspěšný a veskrze radostný den. Mě ale čekalo ještě loučení s Dioskem. Než jsem se vrátila ze soutěže s Gwendy, páníček, s nímž jsem všechny formality vyřídila už ráno, si psíka vzal k sobě. Samozřejmě, že jsem ho nemohla nechat odjet bez posledního pohlazení, ale došla jsem ho jen naposledy krátce podrbat, abych mu nedělala v hlavě zmatek. Pošeptala jsem mu do ouška, ať se v novém životě pěkně zařídí, ať si nenechá nic líbit a že doufám, že mě i svému pánečkovi bude dělat samou radost. Výhodou je, že Dioska často uvidím. Už za měsíc se setkáme ve Wieselburgu (tam jsem Akima s Gessi ještě přihlásila, neboť jsem vážně nevěřila v náš úspěch z Grazu), pak v Szilvásváradu, v Budapešti, na světové výstavě v Dortmundu a tak dále. Doufám, že pejsek vyroste do takové krásy, jaká se na něm nyní rýsuje a že zužitkuje všechno, co jsem ho naučila. Hodně štěstí Diosku, bude se mi přece jen stýskat!

Čínský chocholatý pes (variety společně)
Posuzoval: Dipl. ing. Boris Spoljaric (Chorvatsko)

P-TM	Lovely Boy od Chlpíků (HA)	V1, Jugendbester, Best junior rüde ÖZK, Best junior IX. FCI, Junior Tages Bester	Bregenzer/Thoma
	Tango Y Flamenco de la Villa Malibran	neúč.	Klima
P-Mz	Bonifácio Avokaduh (PP)	V1, CACA	Hudákovi
	Wanna Talk about No. One N´CO (HA)	V2, res. CACA	Klima
	You´re My Man of Honeycroft (HA)	V3	Blümel
P-TO	Casanova Pupo-Haichi (HA)	V1, CACA, res. CACIB	Kvíčalová
	Shambala´s Mr. J.J. Black (HA)	V2, res. CACA	Klima
	Zholesk Cocos (HA)	V2, res. CACA oproti katalogu přeřazen do tř. šampionů	Thoma/Nemanic
P-TS	Ich. Akim Hvězda z Podmok (HA)	V1, CACA, CACIB	Brychtová/Nohejlová
	Naked As a Jaybird N´CO (HA)	V3	Klima
	Sampan Basta (HA)	neúč.	Thoma/Nemanic
F-TD	Nektarinka od Chlpíků (HA)	VN	Thoman Stefanie
	Oriental Jokes Time Bomb (PP)	VN	Klima
F-TM	Camelot Yucatan´s Honey Moon (HA)	V2	Thoma/Nemanic
	Pearl Fantasy Island	neúč.	Klima
	Zara of Honeycroft (PP)	V1, Jugendbester	Blümel
F-Mz	Babylon Fata Morgana (HA)	neúč.	Klima
	Jasněnka Powder od Chlpíků (PP)	V1, CACA, res. CACIB.	Thoma
F-TO	Viva Las Vegas N´CO (HA)	V1, CACA	Klima
F-TS	Ich. Gessi Modrý květ (HA)	V1, CAC, CACIB, BOB	Brychtová
	I Feel Lucky N´CO (HA)	V2, res. CACA	Klima
	Tu You Cersteds A´Beauty of the Knight	neúč.	Klima
F-TV	Ich. Gwendy od Zlaté Samanty (PP)	V1, Best veteran ÖZK	Hořáková

Finálové soutěže:
Junior handling - 2. místo Jana Kvíčalová a Casanova Pupo-Haichi
Nejkrásnější mladý pes ÖZK - Lovely Boy od Chlpíků
Nejkrásnější veterán ÖZK - Ich. Gwendy od Zlaté Samanty
Nejlepší junior IX. skupiny - Lovely Boy od Chlpíků
Nejlepší junior dne - Lovely Boy od Chlpíků.
Rakouský šampion - podmínky splnila Ich. Gessi Modrý květ
Všem blahopřejeme.

(ÖZK = Östereichischer Zwerghundeklub - Rakouský klub pro malá plemena)

Nezapomenutelné vítězství

V neděli 2.3. jsem se poprvé za dobu mého chovu čínských chocholatých psů účastnila se svou fenkou třídy veteránů. Moc jsem se těšila, protože Gwendy výstavy miluje a už velmi dlouho nikde nebyla. Předvádí se v podstatě sama a nejraději je, když má hodně diváků, kteří hlasitě tleskají. Když jsme ráno přijeli do Grazu, byla asi nejšťastnějším pejskem na výstavě. Hned si dala sama několik zkušebních koleček v kruhu. Nemohla jsem se na ní vynadívat a ostatní přihlížející zase obdivovali její zvláštní úpravu. Z dlouhé srsti se tyčila velmi nakrátko ostříhaná ouška a Gwéně to opravdu moc slušelo. Je to podobná úprava, která se používá hlavně v Americe a její podmínkou jsou vztyčená ouška. Ovšem málokterému číňánkovi lze tuto úpravu udělat tak, aby v ní vypadal opravdu dobře. Po posouzení v kruhu jsme čekaly na závěrečné soutěže. Mezitím se ovšem konala soutěž o nejlepšího veterána ÖZK. V nějaký zajímavý úspěch jsem nedoufala, ale Gwendy to se svým stálým úsměvem a štěstím, které z ní září na dálku dokázala. Stala se nejhezčím veteránem ÖZK jako vůbec první český číňánek v této věkové kategorii. A tak jsme byly ten den šťastné obě.

Soutěž veteránů má ovšem jednu stinnou stránku. Nutí majitele si uvědomit, že to malé chlupaté nic, které se ještě nedávno za ním kutálelo po zemi a neumělo použít ani ty čtyři věci, kterým se říká nohy, je najednou ve třídě veteránů a okolí ho řadí mezi „staré psy‘‘. Plyne z toho jediné poučení. Užívejte si každou chvilku se svým miláčkem naplno, protože jak řekl někdo velmi moudrý: „Pes je to nejlepší co na světě je, ale má jednu velikou vadu - je na světě velmi krátce‘‘  Přeji vám mnoho úspěchů ve všech činnostech, které se svým malým i velkým, starým i mladým hafanem děláte, a to pro radost svou i jeho.

Jitka Hořáková

03. 03. 2003 - text L. Brychtová, foto H. Brychta